středa 8. března 2017

Mateřská láska a čtyři stěny | Pokoj - recenze

Opravdu dlouho se mi nepovedlo sepsat recenzi hned po dočtení, když je člověk ještě plný dojmů a myšlenky v něm víří, jako by byly živé. Pokoj je přesně ta knížka, po které si musíte chvíli sednout. Poprvé jsem Pokoj zahlédla v létě v nějakém obchoďáku, kde jsem si (jak jinak) prohlížela knížky. Podle anotace se mi docela líbil, ale na dlouhou dobu jsem na něj zapomněla. A teď jsem si ho konečně přitáhla z knihovny, kde jsem ještě navíc vybírala mezi filmovou obálkou.

čtvrtek 9. února 2017

Návštěva knihovny #9 a #10

Po dlouhé době jsem zase plenila knihovnu. Vím, že je to zase na dvakrát, ale zase se nenašel čas... znáte to, ne? Z poslední návštěvy jsem ale nadšená, protože jsem všechny knížky sehnala v dospěláckém oddělení a do dětského s Young Adultkami nakonec ani nevlezla... asi si od nich potřebuju dát trochu pauzu. Dokonce mám jednu "neříkala bych tomu knížka" do povinné četby. Jen Máchův Máj mi zase unikl a půjčovat tlustou sbírku děl jen kvůli nějakým čtyřiceti stránkám se mi nechtělo. Tak snad se někomu trefím do vkusu :)

Let it snow / Sněží, sněží... - minirecenze

Takže, trvalo to zase dlouhou dobu, ale tentokrát by článek mohl stát za to. Nejde totiž jen o obyčejnou recenzi. Rozhodla jsem se srovnat anglickou verzi vánočních povídek s českým překladem. Čtení v cizích jazycích je trochu snem i strašákem většiny knihomolů včetně mě. Toužíte dočíst oblíbenou sérii, kterou v Česku nevydali, nebo prostě jen tak vyzkoušet angličtinu (klidně i nějaký jiný jazyk, ale hádám, že k angličtině budeme mít všichni asi nejblíž :D). Let it snow by mi od loňských Vánoc určitě ležela v knihovničce ještě teď, kdyby se ke mně letos nedostal český překlad. Co teď, vlastním obě verze knížky? A tak přišla výzva...

neděle 8. ledna 2017

Kečupová mračna - recenze

Já vím... za prosinec jsem nepřidala jediný článek. Ale...vánoční šílenství a škola mě zvládly zcela pohltit (ne v tom dobrém slova smyslu). Taky jsem plánovala, že prvním článkem nového roku bude něco jiného. Ale o tomhle teď vlastně vůbec psát nechci... holt, stalo se, a první knížka nového roku mě tolik pohltila, že si k napsání recenze musím sednout teď hned. Na Kečupová mračna jsem se neskutečně těšila už od vydání, nejvíc mě asi lákal ten název, ale v knihovně jsem měla smůlu... až do teď.

Zoe je vlastně úplně obyčejná puberťačka, přiznejme si to, taky má své holčičí problémy a hlavu plnou párty a kluků... nebo mám spíš napsat měla? Teď tráví spoustu času poněkud netypicky... sedí ve staré zahradní kůlně a píše dopisy odsouzenci na smrt. Proč? Potřebuje se tak trochu vyzpovídat a nikdo v blízkém okolí nepřichází v úvahu. U odsouzeného vězně Stuarta Harrise je její tajemství v naprostém bezpečí. Texaská věznice je na druhé straně Atlantiku, on je odsouzený na smrt a Zoe v něm tak trochu vidí přítele... dalo by se říct, že jsou na stejné lodi.

středa 30. listopadu 2016

Bohužel... | Všechny malé zázraky - recenze

Občas se to stane... konečně si seženete knížku, na kterou se dlouho těšíte, všichni na ni pějí nadšené ódy a vy máte po dočtení pocit jako To bylo všechno? Tohle je ta knížka, která sbírá literární ocenění? V tomhle někteří z nás našli smysl života?... Nechci tím říct, že Všechny malé zázraky jsou špatná kniha, nechci říct, že nemá cenu je číst, jen v ní asi nedokážu vidět tolik jako ostatní... je to milá zajímavá kniha s hezkými myšlenkami, jen mě na konci nečekal ten pocit WOW.

čtvrtek 17. listopadu 2016

Erebos - recenze

 Vlastně už jsem dlouho nevydala žádný článek, ne že bych nic nenapsala... V listopadu jsem zatím přečetla skvělou Marinu, dokonce jsem se dostala k sepsání recenze, ale zapomněla jsem ji nafotit a já blbec knížku vrátila... Takže se nakonec dostávám k Erebosu, který jsem přelouskala už v září a konečně bych ho měla vrátit do knihovny. Po příjemném překvapení, které skrývala knížka Saeculum, jsem se rozhodla dát šanci autorčině prvotině. Tentokrát jde o prostředí počítačové hry... nejsem žádný expert přes PC hry, ale díky dvěma bratrům taky nejsem úplně mimo :D.

úterý 1. listopadu 2016

Česká fantasy | Naslouchač - recenze

 Na knížku Naslouchač, která zapadá do žánru české fantasy, převážně kladné recenze, ale našlo se i pár lidí opačného názoru, takže jsem se těšila až si na ni budu moct udělat vlastní názor. Takže jsem byla moc ráda, když jsem ji naposledy zahlédla v knihovně. Zaujala mě samotná anotace, její český původ a kladné recenze. Příběh je složitý a zamotaný... místy mi trošku připomínal čtení Kostičasu, hlavně svým propracovaným dystopickým světem i jistou rozvláčností ve vyprávění. Určitě však stojí za to.